Jak se staví pětimetrové mlýnské kolo? Celý příběh i s fotkami najdete na blogu.
2013
Ruina
Před třinácti lety jsme hledali chalupu. Našli jsme polorozpadlou usedlost na konci Javorníka – poslední vesnice před slovenskou hranicí, kolem jen louky Bílých Karpat. Zamilovali jsme se dřív, než jsme stačili spočítat, kolik práce nás čeká. Nejdřív jsme si v ní postavili domov.
1885
Stodola 1885
Pak přišla na řadu stodola z roku 1885. Pět let jsme ji pronajímali jako chalupu – rodiny, partičky přátel, stovky víkendů. A pořád jsme cítili, že to místo umí víc. Na chalupu bylo příliš velké. Na obyčejný penzion příliš krásné.
2025
Rozhodnutí
11. 6. 2025 jsme začali stavět. Mlýnice z roku 1748, sál, apartmány, Blekota – všechno najednou, s termínem, který nešel posunout: 6. 6. 2026 tu měla stát první svatba se 120 hosty. První páry si areál prohlížely v helmách, mezi cihlami – a rezervovaly si termíny na hrubé stavbě. Nebyla možnost to nestihnout. Stihli jsme to.
ŘEMESLO
Řemeslo
K poctivému řemeslu tu máme hluboký respekt – a je vidět na každém kroku. Naše logo vykoval kovář z Hroznové Lhoty: každý důlek v železe je jeden úder kladivem. Mlýnské kolo vyrobili sekerníci z jižních Čech, čtvrtá generace rodiny, která dělá jen mlýnské technologie – dubová osa pochází ze stromu sázeného kdysi právě na mlýnské osy. Půl roku práce v dílně, tři dny skládání u nás. A tak je to tu se vším: kamenné desky v koupelnách, český porcelán, materiály, které tu budou i za sto let.
MY DVA
My dva
Jsme Monika a Tomáš. Monika vymyslela jméno Blekota, Tomáš propadl vaření na ohni. Mlýn je pořád náš domov – bydlíme tady a staráme se o něj každý den. Proto to tu vypadá tak, jak to vypadá.
RESPEKT
Respekt k místu
Jsme na samotě, ale nejsme sami. Po 23:00 stahujeme basy – potok je nese až do vesnice. Třídíme odpad a chceme, aby tu bylo krásně i pro další generace. Konec světa si zaslouží, aby se k němu člověk choval slušně.
Přijeďte si příběh poslechnout naživo.