Když se nás páry na prohlídce ptají, jak jsme se k mlýnu dostali, většinou odpovím, že je to na hodinu. Teď to konečně platí doslova: s Dejvem The Chef jsme si o tom v podcastu Žrúti povídali skoro hodinu. Rozhovor najdete na konci článku. Tohle je krátká verze pro ty, kdo nemají hodinu.
Zářijové ráno 2013
V září 2013 jsem byl Bratislavan, který dělal eventy a nikdy v životě nedržel v ruce zednickou lžíci. Jedno sobotní ráno jsem vzal tablet a do Googlu napsal „zemědělská usedlost na Moravě". Dodnes nevím proč. Vyskočil nádherný pivovar za nesmyslné peníze a mezi tím vším jeden mlýn. Totální ruina. Prohlížel jsem si ty fotky s motýlky v břiše a ten pocit mě, upřímně, nepustil dodnes.
Ve středu 16. září jsme se tam jeli podívat. Tři kluci z Bratislavy v kabrioletu a jedna GoPro kamera, kterou jsem tehdy z nějakého důvodu vozil v opěrce mezi sedadly. Celou první prohlídku mám natočenou.
Makléřce nefungovaly klíče od jednoho z objektů. Zato si vzpomněla, že se prodává i druhá polovina usedlosti, a zavolala majiteli, který za osm minut přijel na čtyřkolce. Usedlost se totiž před 240 lety rozdělila mezi dvě rodiny, uprostřed dvora vyrostla kamenná zeď a stojí tam dodnes. Tu první polovinu jsem koupil 1. října 2013, dva týdny po prohlídce, bez statika, bez průzkumu a za půjčené peníze. Na tu druhou jsme čekali dalších pět let. Pak se usedlost po 240 letech zase spojila.
První odborník, který mlýn viděl, byl kamarád Martin Macharík, který rekonstruuje kalvárii v Banské Štiavnici. Prošel krovy, základy, všechny ty kamenné stavby, pak za mnou přišel, poklepal mi na rameno a řekl: „Ty si debil." A pak dodal, že mám víc štěstí než rozumu, protože ty stavby jsou zdravé. Nic podmáčeného, krovy v pořádku. Většina trámů, které dnes máte nad hlavou, jsou původní.
Uprostřed dvora, kde dnes sedáváme, bylo hnojiště a betonová nádrž na močůvku. Vedle dřevěná kadibudka. Elektřina nebyla. Kamarád, který se živí kávou, přivezl espresso kávovar, zapojili jsme ho do generátoru a postavili na starou stoličku. Tak vzniklo první espresso na Kománkově mlýně. Dneska má kávovar v kavárně počítadlo a za jeden svatební víkend na něm bývá tři sta až pět set káv. Rekord je sedm set. To byl víkend, kdy jsem musel v neděli ráno vzbudit pražiče.
Co se dělo dalších třináct let, píšeme do knihy. Jmenuje se podle nápisu, který je vyřezaný na trámu v mlýnici od roku 1856. Vychází v zimě.
Co z toho vyrostlo
Mlýnice z roku 1748. Stodola z roku 1806. Jedenáct střech. Sál pro sto dvacet lidí, který se na patnácti metrech otevře do kamenného nádvoří. Ubytování pro třicet nejbližších. Hektar a čtvrt sadu a louky u potoka s mlýnským kolem. A jeden dům, ve kterém bydlíme, protože tohle není objekt, tohle je náš domov.
Poslední fázi jsme dokončili letos v červnu a od té doby tu probíhají svatební víkendy. Předtím jsme pět sezón pronajímali jen malou stodolu s ubytováním pro osm lidí a zjišťovali, jak lidé snášejí, že jsme na konci světa, patnáct kilometrů od Myjavy na moravské straně hranice. Odpověď zní: skvěle, pokud jim to řeknete předem. Tak to říkáme předem.
Proč u nás svatba trvá čtyři dny
Areál pronajímáme od pátečního rána do pondělního poledne. Ne na osm hodin, ne na jeden den. Říkáme tomu svatební dovolená.
Pátek je na příjezd a večeři s rodinou. Sobota je svatba. A pak přijde neděle, a ta je podle nás to nejcennější, co vám můžeme dát. V sobotu máte na krku sto lidí a všechno je rychlé a intenzivní. V neděli z vás to napětí spadne a zůstanete s těmi nejbližšími. Posledně tu nevěsta v pondělí ráno u kávy řekla, že neděle byla ještě lepší než sobota. Udělali si v sadu brunch pro pětačtyřicet lidí, dopilo se prosecco ze soboty a nikdo nikam nespěchal. Dekorace se balí až v pondělí.
Kapacita třiceti lůžek přímo v areálu je záměr, ne omezení. Celý víkend tu s vámi bydlí ti, se kterými ho chcete strávit. Zbytek hostů přijede v sobotu a přespí v penzionech v okolí, které vám doporučíme.
Proč z toho nikdy nebude svatební fabrika
Bydlíme tady. Nechceme mít ve středu svatbu, ve čtvrtek svatbu a v pátek svatbu. Chceme mít jeden pár a jeho lidi na celý víkend, a to znamená nejvýš třicet víkendů za sezónu. S Monikou jsme si na začátku řekli ještě jednu věc: necháváme si právo říct ne. Když na prohlídce cítíme, že si nesedneme, je fér to říct oběma stranám včas.
A máme dvě podmínky. Není to rozmar, je to zkušenost.
První: svatba u nás musí mít profesionální koordinátorku. Víkendová svatba pro sto lidí je komplexní věc a my ji za vás neorganizujeme, my vám půjčujeme domov. Koordinátorka je ten člověk, díky kterému můžete hodinu před obřadem sedět s kamarády u sklenky a nezajímat se o to, jestli funguje mikrofon.
Druhá: vaří tu profesionálové. Máme kuchyni, kterou by nám záviděla nejedna restaurace, a proto do ní pouštíme jen prověřené cateringy, se kterými spolupracujeme. Většinu z nich baví oheň, gril a jídlo, které se podává na prknech doprostřed stolu, protože jídlo je podle nás o tom, že se o něm mluví a že se sdílí.
Cenu za celý víkend najdete na webu, bez hvězdiček. Proč ji tam máme, jsme napsali tady.
Celý příběh na hodinu
Zbytek jsem vyprávěl Dejvovi (Dejv The Chef) v podcastu Žrúti. Je to slovensky, je to necelou hodinu a je to gastro podcast, takže se v něm mluví i o kávě, o ohni a o tom, co se bude dít ve stodole z roku 1806. Začíná to kalvadosem, tak to nepouštějte dětem.
Časté otázky
Proč musíme mít koordinátorku? Protože víkendová svatba pro sto lidí je náročná na organizaci a my ji za vás neorganizujeme, pronajímáme vám celý areál. Profesionální koordinátorka je jediný způsob, jak si víkend užijete vy i vaši hosté. Rádi vám doporučíme ty, se kterými máme dobrou zkušenost.
Můžeme si přivézt vlastní catering? V kuchyni vaří jen cateringy, se kterými spolupracujeme a které naši kuchyni a areál znají. Vybíráte si z nich vy, menu řešíte přímo s nimi.
Kolik lidí u vás může spát? Přímo v areálu třicet lidí, v apartmánech v mlýnici a v historických částech usedlosti. Ostatní hosté přespí v penzionech v okolí, které vám doporučíme.
Proč svatba trvá od pátku do pondělí? Protože sobota je vždycky rychlá a neděle je den, kdy si ji s nejbližšími v klidu užijete. Balí se až v pondělí.
